czesko-polska witryna internetowa * česko-polská internetová stránka  -  www.cepol24.pl

 

l home l  l stary cepol

POLSKO

Oficiální výsledky říjnových parlamentních voleb v Polsku.


Strana, hnutí

zisk v %

Počet mandátů (celkem 460)

Právo a spravedlnost (PiS)

37,58%

235

Občanská platforma(PO)

24,09%

138

Kukiz 15 (hnutí zpěváka Pawla Kukiza)

8,81%

42

Nowoczesna.pl (strana Ryszarda Petru, bankéře)

7,60%

28

Sjednocená levice (ZLEW, koalice levicových stran)

7,55%

nula mandátů, protože jako koalice nepřekročila práh 8%

PSL (Polská strana lidová)

5,13%

16

Korwin (strana Janusza Korwin Mikkeho)

4,76 %

Nula, těsně pod požadovanými 5%

Razem (ultralevicová, alterglobalistická strana, dle některých jsou to maoisté, dle jiných je to hispterská levice)

3,62%

nula


Volební účast dle Státní volební komise činila 50,92 procent.


Vše je jasné, Právo a spravedlnost (PiS) bude moci vládnout samostatně a Politická rada této strany rozhodla o tom, že premiérkou bude Beata Szydlová, tedy tatáž osoba, která vedla úspěšnou volební kampaň strany i presidenta Andrzeje Dudy. Znamená to, že vítěz voleb bere všechno – má hlavu státu, parlamentní většinu, vládu i post premiéra. Z toho vyplývá, že Polsko čekají zásadní změny a velké reformy. Už nyní z předvolebních slibů a z programu PiS vyplývá, že se změny dotknout skoro všeho – ať jde o důchodový systém, daně, školství (základní a střední), obranu a bezpečnost, systém zdravotní péče, veřejnoprávní média nebo sociální podporu včetně politiky podpory rodin s dětmi. PiS hodlá dostát svým slibům a to znamená, že bude muset překopat skoro vše.

Triumfátor voleb však nemá ústavní většinu, čili nemůže o vlastních silách provést reformu konstituční, jako např. Vzor této strany, Orbánův Fidesz v Maďarsku. To by bylo možné teprve tehdy, kdyby se Kaczynskému podařilo přesvědčit některá uskupení či politiky v parlamentu. Tento scénář nelze vyloučit, protože např. Hnutí Kukiz 15 poukazuje na nutnost schválení nové ústavy, ale i s poslanci tohoto uskupení PiSu stále chybí hlasy potřebné k prosazení tohoto cíle. Čili bude muset hledat dále – a zde je možné, že se pokusí lovit ve vodách největší oposiční strany, tedy Občanské platformy (PO). Ta totiž bude čelit turbulencím spojeným s ideologickým směrováním strany vládnoucí v Polsku předchozích osm let. Když totiž zahajovala svou vládu, byla stranou konservativně-liberální. Zhruba ke konci prvního volebního období se stala více centristickou a následně se klonila k sociálně-demokratické poloze, v níž setrvala. Dodnes však v této straně jsou politici, hlásící se ke konservativním hodnotám a právě oni mohou být případnými spojenci PiSu v otázce schválení ústavních zákonů, tedy i nové ústavy.

PiS, pokud začne realisovat všechny své úmysly, bude mít hodně práce a otázka nové ústavy bude možná nastolena později, teprve po provedení jiných zásadních reforem. To potrvá.

Jedinou oblastí, ke které by nemělo dojít k žádným zásadním změnám, nanejvýš ke kosmetickým úpravám (ač podstatným) je oblast zahraniční politika – strana Jarosława Kaczyńského určitě nenasměruje Polsko jinak, než tomu bylo doposud. Pouze lze očekávat, že nová vláda nebude automaticky, jak tomu bylo doposud, přitakávat Berlínu a Bruselu, že se bude snažit dost rázně vymezit vlastní posici, prvořadě zohledňující polské zájmy a zájmy regionu (tedy Vyšehradské čtyřky). Tato úprava kurzu bude dosti podstatná a přinese jisté potíže, vzniknou jistá napětí, ale nikoliv zásadní problémy. Rozhodně lze očekávat (a zvláště dojde-li ke změně ve Washingtonu) posílení euro-atlantických vazeb nejen v rétorice vládní strany.

 

Odhad výsledků voleb podle průzkumu pro polskou televisi, odhad tzv Late Poll, čili již na základě dílčích výsledků z volebních komisí, který provedla společnost IPSOS

Právo a spravedlnost (PiS) 37,7% (tj. 232 mandátů z 460 v sejmu)

Občanská platforma (PO) 23,6% (147)

Kukiz 15 (hnutí zpěváka Pawla Kukiza) 8,7% (42)

Nowoczesna.pl (strana Ryszarda Petru, bankéře) 7,7% (30)

Sjednocená levice (ZLEW, koalice levicových stran) 7,5% ( nula mandátů, protože jako koalice nepřekročila práh 8%)

PSL (Polská strana lidová) 5,2% (18 mandátů)

Korwin (strana Janusza Korwin Mikkeho) 4,9 % (těsně pod požadovanými 5%)

Razem (ultralevicová, alterglobalistická strana) 3,9%


Volební účast dle tohoto zdroje činila 51,6 procent.


Výsledky tedy znamenají, že PO po osmi letech vlády (spolu s PSL) nejpravděpodobněji přejde do oposice. Šokem pro polskou politickou scénu je to, že od roku 1989 se v polském sejmu (dolní komoře parlamentu) poprvé neobjeví levice, tedy alespoň formální a nominální levice, protože Sjednocená levice (hlavně SLD a Palikotovců) šla do voleb jako koalice a jako taková musela překročit osmiprocentní hranici, aby se dostala do parlamentu. PiS podle tohoto odhadu má nadpoloviční většinu, což znamená další dosud nevídanou věc – totiž to, že nebude muset (pokud skutečné výsledky potvrdí odhad) uzavírat žádnou vládní koalici, ale bude moci vládnout samostatně. Nemá však většinu ústavní.

Do parlamentu se dostala dvě nová uskupení – hnutí Kukiz 15 a Nowoczesna.pl (Moderní.pl). Kukiz 15 je hnutí vzniklé po presidentských volbách, v nichž rockový a popový zpěvák Pawel Kukiz v prvním kole získal překvapivých 20 % hlasů. Kukiz, který bojuje především s (jak to sám říká) stranokracií a chce zavést většinový volební systém, nechce tvořit politickou stranu. Kolem jeho osoby vzniklo široké (ideově) hnutí. Dosud se neví, jací poslanci konkrétně se do parlamentu dostali, a to bude podstatné, protože vedle sebe kandidovali v rámci jeho hnutí národovci, producent pornofilmů, pivovarník (podnikatel) či něco, jako naši Starostové a nezávislí. Někteří pozorovatelé soudí, že část nových poslanců z tohoto hnutí může rychle opustit Kukize a přejít např. do PiS (toto se týká hlavně politiků z řad národovců).

Druhým novám politickým subjektem je strana Nowoczesna.pl bankovního analytika Ryszarda Petru, který měl pro voliče unavené PO představovat liberální alternativu. Petru sice toužil po dvouciferném výsledku, ale i tak může hovořit o úspěchu, neboť se mu podařilo přivést do sejmu naprosto neznámý politický výtvor, který ještě před několika měsíci vůbec neexistoval. Nakolik tento politický projekt bude životaschopný, to se teprve ukáže. Nic se neví o lidech, kteří budou vykonávat za tuto stranu poslanecký mandát. Tito noví poslanci jsou, stejně jako poslanci hnutí Kukiz 15, velkou neznámou.

Zajímavý bude také povolební vývoj v Občanské platformě, kde může dojít ke změně vedení. I když je třeba uznat, že výsledek strany není tak špatný. Třiadvaceti procenty by přece nepohrdla žádná z českých politických stran. Solidní výsledek po osmi letech vládnutí však není vítězstvím, prohra bude vyčítána premiérce Kopáczowé, která se jako lídr strany neosvědčila a její vůdcovství ve straně bude nepochybně zpochybněno.

Dosavadní koaliční partner Platformy - PSL se asi do sejmu dostane, i když do ohlášení oficiálních výsledků voleb je to nejisté. Statistický omyl odhadu činí dle společnosti IPSOS dvě procenta, je proto možné, že nakonec bude vše trochu jinak a že se třeba do parlamentu dostane Sjednocená levice nebo strana Korwin (4,9) a dokonce i ultralevicové Razem a PSL nikoliv. Těch variant je více a bude nutné počkat do úterka, kdy Státní volební komise ohlásí oficiální výsledky.

Pokud se do sejmu dostane více malých stran, může se změnit – a to podstatně – volební povolební aritmetika složení sil v sejmu a může dojít také k tomu, že vítěz, čili PiS, nebude mít nadpoloviční většinu, což pro stranu Jaroslawa Kaczynského bude znamenat nutnost uzavřít s někým koalici. Pokud se v sejmu ocitne strana Korwin, tak se rýsuje možnost spolupráce PiS, hnutí Kukiz 15 a strany Korwin. Je takřka nemyslitelné, by se koaličními partnery mohla stát některá z dalších stran – určitě ne PO, určitě ne Nowoczesna.pl, zcela jistě ne Sjednocená levice a je velmi málo pravděpodobné (i když ne zcela vyloučené), že by tuto roli chtěla sehrát PSL.

PiS by v takovém případě mohla utvořit i menšinovou vládu s tichou podporou zmíněných dvou (či jedné) stran.

Tyto úvahy jsou v tuto chvíli předčasné, neboť bez přesných výsledků jsou to jen spekulace. Proto je nutné počkat na ohlášení výsledků.

Jisté je to, že PiS je přesvědčivým vítězem, je dost pravděpodobné, že získá nadpoloviční většinu a pokud ne, bude jí hodně blízko.

Má tudíž velkou šanci převzít vládu.

Jarosław Kaczyński v proslovu po ukončení voleb zdůraznil, že PiS se nechce nikomu mstít, že nebudou kopat do nikoho z těch, kteří upadli i když je to dobře, že upadli. Možná budoucí předsedkyně vlády, Betata Szydlová, ve svém projevu zopakovala své teze z volební kampaně, kdy přesvědčovala o tom, že PiS se liší od arogantní vlády tím, že je blízko občanům, že jim naslouchá.

Strana Kaczyńského vedla kampaň dvojkolejně – hlavním tahounem byla Szydlová, která jezdila všude tzv. Szydlobusem, ale ke konci se do kampaně výrazně a silně zapojil rovněž předseda strany Kaczyński.

PiS – pokud bude schopno utvořit vládu – bude v dosti komfortní situaci, protože pravice nedávno získala post hlavy státu (presidentem se stal Andrzej Duda z PiS), nyní i parlament (ještě neznáme výsledky voleb do senátu, ale lze předpokládat, že i tam bude mít pravice většinu).

Právo a spravedlnost v kampani hlásalo změnu, změnu takřka ve všech oblastech života, chce změnit (snížit) daně, sociální podporu pro chudé (zvětšovat dávky), provádět některé státní zásahy do hospodářství (v mnoha ohledech program je sociálně citlivý a spíše levicový), jakož i hájit konservativní hodnoty. Zkušenost s krátkým vládnutím této strany v letech 2005-07 napovídá, že sociálně levicová strana navzdory svým heslům hospodářsky vedla zemi spíše liberálně a nikterak nepřekážela hospodářskému růstu. Tehdy se strana v oblasti hospodářství spíše řídila pragmatismem a realismem, nikoliv svými populistickými hesly. J. Kaczyński je nepochybně velmi zkušený politik, který na rozdíl od mnoha jiných tváří polské politiky, je schopen nejen se udržet, ale dokonce po 25 letech své přítomnosti vyhrát – a to výrazně – volby.

kodowanie ISO-8859-2           

od 10.9.2003 počítáme - liczymy:     stat4u